Podle ájurvédy

Podle ájurvédské medicíny udržují celou fyziologickou soustavu v chodu tři prvky, jmenovitĕ vāyu, pitta a kapha (vzduch, žluč a hlen). Výmĕšky uvnitř tĕla se přemĕňují na další látky, jako je krev, moč a stolice, avšak dojde-li k poruše metabolismu, stává se z tĕchto výmĕšků vlivem vzduchu v tĕle kapha neboli hlen. Pokud vylučování žluči a hromadĕní hlenu naruší proudĕní vzduchu v tĕle, může podle ájurvédské medicíny vzniknout padesát devĕt různých nemocí, z nichž jednou je šílenství.

Zdroj: http://vedabase.com/cs/cc/adi/17/7

 

Činnosti vzduchu se projevují pohyby, směšováním, umožněním přístupu k předmětům zvuku a dalších smyslových vjemů a zajišťováním správného chodu všech ostatních smyslů.

Význam:

Činnosti vzduchu můžeme vnímat, když se hýbou větve na stromě nebo když se seskupí suché listy na zemi. Stejně tak je to právě činnost vzduchu, která umožňuje pohyby těla, a jakmile něco brání cirkulaci vzduchu, výsledkem jsou různé nemoci. Ochrnutí, nervové zhroucení, šílenství a mnoho dalších nemocí je ve skutečnosti způsobeno nedostatečným oběhem vzduchu. Podle ajurvédského systému se tyto nemoci léčí na základě cirkulace vzduchu. Pokud jí od počátku věnujeme náležitou péči, nemůžeme takové nemoci dostat. Z Āyur-vedy i ze Śrīmad-Bhāgavatamu je zřejmé, že mnoho vnitřních i vnějších činností se děje právě díky vzduchu, a jakmile je jeho oběh potlačen, tyto činnosti nemohou probíhat. Zde je jasně řečeno: netrtvam dravya-śabdayoh. Náš pocit vlády nad naším jednáním je také způsoben činností vzduchu. Je-li oběh vzduchu pozastaven, nemůžeme se dostavit, když nás někdo volá. Volání slyšíme díky oběhu vzduchu a potom za tímto zvukem jdeme na místo, odkud přichází. V tomto verši je jasně řečeno, že toto vše jsou pohyby vzduchu. Schopnost čichat je také následkem činnosti vzduchu.

Zdroj: http://www.vedabase.com/cs/sb/3/26/37

 

Činnosti a vlastnosti éteru můžeme vidět v poskytování místa pro vnější a vnitřní existenci všech živých bytostí. Éter je tedy polem činností životního vzduchu, smyslů a mysli.


Význam:

Mysl, smysly a životní síla neboli živá bytost mají své podoby, které však nejsou vidět pouhým okem. Jejich podoba spočívá v jemné existenci v éteru a uvnitř je vnímána jako žíly v těle a oběh životního vzduchu. Vně existují neviditelné podoby smyslových předmětů. Vytváření neviditelných smyslových předmětů je vnější činností éteru a oběh životního vzduchu a krve je jeho vnitřní činností. To, že v éteru existují jemné podoby, dokazuje moderní věda zprostředkováním televizního přenosu, kdy jsou podoby a fotografie jednoho místa přenášeny na jiné místo prostřednictvím éterického prvku. To je zde velice pěkně vysvětleno. Tento verš je podkladem pro rozsáhlý vědecký výzkum, protože vysvětluje, že jemné podoby jsou vytvářeny z éteru a mají své vlastnosti a činnosti a že z jemné podoby se projevují hmatatelné prvky — vzduch, oheň, voda a země. Mentální činnosti neboli psychické pochody zvané myšlení, cítění a chtění jsou také na úrovni éterické existence. Tento verš rovněž potvrzuje prohlášení Bhagavad-gīty, že rozpoložení mysli v okamžiku smrti je základem dalšího života. Mentální existence dostává hmatatelnou podobu prostřednictvím znečištění, kdy se z jemné podoby vyvinou hrubohmotné prvky.

Zdroj: http://www.vedabase.com/cs/sb/3/26/34

 

Když uplynul nějaký čas, přišli do āśramu Cyavany Muniho bratři Aśvinī-kumārové, lékaři z nebeských planet. Cyavana Muni jim složil uctivé poklony a pak je požádal, aby mu navrátili mládí, jelikož to bylo v jejich silách.


Význam:

Nebeští lékaři, jako byli Aśvinī-kumārové, dokázali obdařit mládím i člověka pokročilého věku. Velcí yogīni dovedou svými mystickými silami přivést zpátky k životu dokonce i mrtvé tělo, pokud je ještě v pořádku jeho struktura. To jsme viděli u vojáků Baliho Mahārāje, které léčil Śukrācārya. Moderní lékařská věda dosud neodhalila způsob, jak znovu přivést k životu mrtvé tělo nebo jak obdařit staré tělo mladistvou energií, ale z těchto veršů vyplývá, že dokáže-li člověk přijmout poznání z védských zdrojů, je taková léčba možná. Aśvinī-kumārové byli — podobně jako Dhanvantari — znalci Āyur-vedy. V každém oboru hmotné vědy lze dosáhnout určité dokonalosti, a za tímto účelem je nezbytné vzít si na pomoc védskou literaturu. Nejvyšší dokonalostí je stát se oddaným Pána, a aby člověk dosáhl této dokonalosti, musí studovat Śrīmad-Bhāgavatam, který je pokládán za zralý plod védského stromu přání (nigama-kalpa-taror galitaṁ phalam).

Zdroj: http://www.vedabase.com/cs/sb/9/3/11